Smlouva o výkonu funkce, souběhy a odměňování manažerů (nejen) pohledem judikatury

Nálezem Ústavního soudu sp. zn. I. ÚS 190/15 a následným rozsudkem velkého senátu občanskoprávního a obchodního kolegia Nejvyššího soudu sp. zn. 31 Cdo 4831/2017 (R 35/2019) byla s konečnou platností vyřešena otázka, zda lze smlouvu o výkonu funkce podřídit režimu zákoníku práce, popř. zda lze vedle smlouvy o výkonu funkce uzavřít (typicky na obchodní vedení korporace) tzv. manažerskou smlouvu.

Připuštění tzv. pravých souběhů však otevřelo celou řadu dalších otázek, jež by si měl zodpovědět každý, kdo hodlá vykonávat funkci člena voleného orgánu v tomto režimu. Poskytne režim pracovní smlouvy členům volených orgánů vyšší míru ochrany před důsledky jejich případných pochybení? Stanou se členové voleného orgánu současně i zaměstnanci obchodní korporace? Lze na jejich postavení aplikovat všechna pravidla obsažená v zákoníku práce? A pokud ne, jak poznat, která můžeme použít a která nikoliv? Na některé z těchto otázek odpovídá navazující judikatura Nejvyššího soudu, část jich ovšem zatím zůstává neřešena.

S postavením členů statutárních orgánů a otázkami souvisejícími s tzv. pravými a nepravými souběhy souvisí i výklad pojmu obchodní vedení. Žel odborná literatura se této problematice věnuje pohříchu málo a judikatura, zejména z posledních let, působí vnitřně nejednotně. Přitom odpověď na otázku, které činnosti spadají do oblasti obchodního vedení a které již nikoliv, má značný význam pro korporátní praxi, zejm. pro právní režim (a dopady) tzv. manažerských smluv. Trochu jasněji do této otázky sice vneslo nedávné rozhodnutí velkého senátu občanskoprávního a obchodního kolegia Nejvyššího soudu ze dne 11. 9. 2019, sp. zn. 31 Cdo 1993/2019, nicméně i nadále zůstává hranice oddělující obchodní vedení od dalších činností svěřených statutárním orgánům neostrá.

Nejasnosti zůstávají i v oblasti odměňování členů statutárních orgánů. Která plnění představují odměnu, podléhající úpravě zejména § 59 a násl. z. o. k., a která nikoliv (a lze je tudíž poskytnout i bez schválení valnou hromadou či jiným příslušným orgánem)? Jak tomu bude v případě, že smlouva o výkonu funkce bude podřízena zákoníku práce, anebo tehdy, uzavřou-li strany „souběžnou“ manažerskou smlouvu? Určité změny pak v této oblasti přinese aktuální novela zákona o obchodních korporacích.

Cílem semináře je podrobně analyzovat a zodpovědět shora popsané otázky, nastínit, jak nejlépe koncipovat smlouvy o výkonu funkce a jak posuzovat „staré“ manažerské smlouvy, a zodpovědět otázky související s odměňováním.

Seminář je určen jak pro členy orgánů obchodních korporací a jejich společníky (členy, akcionáře), tak pro odbornou veřejnost z oblasti podnikové právní praxe, notáře, advokáty, soudce, vyšší soudní úředníky, ale i pro daňové poradce nebo auditory, kteří se touto problematikou zabývají.

Seminář se zaměří zejména na

• smlouvu o výkonu funkce
  • právní režim, svoboda při volbě právního režimu a její limity
  • důsledky podřízení smlouvy režimu zákoníku práce
  • důsledky uzavření souběžné pracovní smlouvy na činnosti spadající do výkonu funkce člena statutárního orgánu
  • důsledky uzavření souběžné pracovní smlouvy na výkon jiných činností
  • rozlišení činností, které spadají do působnosti statutárního orgánu, a ostatních činností (hranice obchodního vedení), zejména ve světle aktuální judikatury
  • forma smlouvy
  • (možný) obsah smlouvy
  • uzavření a schválení smlouvy (včetně tzv. „vzorových“ smluv)
  • důsledky neuzavření smlouvy, její neplatnosti či jejího neschválení
  • smlouva o výkonu funkce v případě, že členem orgánu je právnická osoba, a vztah této právnické osoby a jejího zástupce podle § 154 o. z.
• odměňování členů statutárního orgánu
  • složky odměňování, odlišení odměny od jiných plnění (zejména náhrady nákladů)
  • přiznání odměn neupravených ve smlouvě o výkonu funkce,
  • bezplatnost výkonu funkce dle § 59 odst. 3 z. o. k.
  • obvyklá odměna dle § 59 odst. 4 z. o. k. a předpoklady vzniku nároku na tuto odměnu
  • neposkytnutí plnění dle § 61 odst. 2 z. o. k.
  • schvalování mzdy dle § 61 odst. 3 z. o. k. a důsledky jejího neschválení
  • povinnost vracet poskytnutá plnění dle § 62 z. o. k.