Jak sepsat dovolání v civilní věci, které nebude odmítnuto?

Každý rok odmítá Nejvyšší soud více než 70 % dovolání podaných v civilních věcech. Děje se tak pro jejich nepřípustnost nebo proto, že nesplňují formální náležitosti, které by umožnily jejich projednání. Nepřípustná a vadná dovolání představují nejen enormní zátěž pro Nejvyšší soud, ale i zbytečně vynaložené náklady neúspěšného účastníka dovolacího řízení, které mohou být následně požadovány jako náhrada škody na jeho advokátu.

Účelem semináře je proto seznámit posluchače na praktických příkladech s nejčastějšími chybami, kterých se dovolatelé v dovolacím řízení dopouštějí a které nevyhnutelně vedou k odmítnutí jejich dovolání a ukázat, jak se těchto chyb vyvarovat.

Seminář je určen advokátům, úředníkům veřejné správy a dalším právním specialistům.

Výklad a s ním spojená diskuse odpoví především na tyto otázky:

• Jaký je rozdíl mezi mimořádnými opravnými prostředky v civilním řízení (tj. kdy podat dovolání a kdy žalobu pro zmatečnost nebo na obnovu řízení)?
• Které rozhodnutí lze dovoláním napadnout?
• Kdy je dovolání absolutně nepřípustné (vč. toho, jak pracovat s finančním limitem 50.000,- Kč)?
• Jaké jsou předpoklady přípustnosti dovolání podle § 237 o. s. ř. (kdy pouze může být dovolání připuštěno)?
• Jaký je rozdíl mezi otázkou procesního práva, která přípustnost dovolání zakládá a vadou řízení, která přípustnost dovolání nezakládá?
• Jak formulovat dovolání v případě pochybení při zjišťování skutkového stavu (tj. kdy jde o otázku právní a kdy skutkovou)?
• V jaké lhůtě lze dovolání podat a odstranit jeho případné vady?
• Jaké jsou formální náležitosti dovolání s důrazem na vymezení dovolacího důvodu a podmínek přípustnosti?
• Jaký je rozsah dovolacího přezkumu a co lze odvozovat od toho, že „věc prošla u Nejvyššího soudu“?
• Kdy žádat odložení vykonatelnosti a právní moci napadeného rozhodnutí?
• Jak může dovolací soud rozhodnout a jaké jsou procesní následky jeho rozhodnutí?