Jak sepsat dovolání v civilní věci, které nebude odmítnuto?
Obchodní a občanské právo, Obchodní, občanské a autorské právo, Správní a trestní právo (seminář)
Termín
Den/dny konání Č. termínu | Místo | Objednávky |
---|---|---|
16.06.2016 9.00 - cca 12.00 — 16030 |
budova ČS VTS, Novotného lávka 5, Praha 1 Detaily/doprava |
Termín není aktuální |
Lektor/lektoři
JUDr. Pavel Simon
předseda specializovaného senátu Nejvyššího soudu, který rozhoduje o nárocích na náhradu újmy způsobené výkonem veřejné moci
Odborný program
V roce 2014 i 2015 odmítl Nejvyšší soud více než 70 % dovolání podaných v civilních věcech. Stalo se tak pro jejich nepřípustnost nebo proto, že nesplňovala formální náležitosti, které by umožnily jejich projednání. Nepřípustná a vadná dovolání představují nejen enormní zátěž pro Nejvyšší soud, ale i zbytečně vynaložené náklady neúspěšného účastníka dovolacího řízení, které mohou být následně přeneseny v rámci regresu na jeho zaměstnance, jež za dovolatele jednal, nebo požadovány jako náhrada škody na jeho advokátu.
Účelem semináře je proto seznámit posluchače na praktických příkladech s nejčastějšími chybami, kterých se dovolatelé v dovolacím řízení dopouštějí a které nevyhnutelně vedou k odmítnutí jejich dovolání a ukázat, jak se těchto chyb vyvarovat.
Seminář je určen advokátům, úředníkům veřejné správy a dalším právním specialistům.
Výklad a s ním spojená diskuse odpoví především na tyto otázky:
- 1) Jaký je rozdíl mezi mimořádnými opravnými prostředky v civilním řízení (tj. kdy podat dovolání a kdy žalobu pro zmatečnost nebo na obnovu řízení)?
- 2) Které rozhodnutí lze dovoláním napadnout?
- 3) Kdy je dovolání absolutně nepřípustné (vč. toho, jak pracovat s finančním limitem 50.000,- Kč)?
- 4) Jaké jsou předpoklady přípustnosti dovolání podle § 237 o. s. ř. (kdy pouze může být dovolání připuštěno)?
- 5) Jaký je rozdíl mezi otázkou procesního práva, která přípustnost dovolání zakládá a vadou řízení, která přípustnost dovolání nezakládá?
- 6) Jak formulovat dovolání v případě pochybení při zjišťování skutkového stavu (tj. kdy jde o otázku právní a kdy skutkovou)?
- 7) V jaké lhůtě lze dovolání podat a odstranit jeho případné vady?
- 8) Jaké jsou formální náležitosti dovolání s důrazem na vymezení dovolacího důvodu a podmínek přípustnosti?
- 9) Jaký je rozsah dovolacího přezkumu a co lze odvozovat od toho, že „věc prošla u Nejvyššího soudu“?
- 10) Kdy žádat odložení vykonatelnosti a právní moci napadeného rozhodnutí?
- 11) Jak může dovolací soud rozhodnout a jaké jsou procesní následky jeho rozhodnutí?